Móda, umění a představivost

Ina Georgeta STATESCU   

Čtení na pokračování…

narozena v Bukurešti, Rumunsko

žije a pracuje v Noisy le Grand, Francie

  Řeknu vám o sobě… (Ina Georgeta STATESCU) 

Přicházíme na svět se srdcem plným lásky.

Každý z nás má své chutě, záliby, zájmy.

Když jsem byla malá, přitahovaly mě barvy, látky, vlákna… 

Čtení na pokračování…

…něco o Ině… (Catherine Azzaro)

Potkala jsem Inu Statescu v době, kdy už jsem měla na starosti výrobu ve firmě LORIS AZZARO Couture, a pak jsme po léta spolupracovaly na vytváření oděvních kolekcí…

 

Řeknu vám o sobě… 

Přicházíme na svět se srdcem plným lásky.

Každý z nás má své chutě, záliby, zájmy.

Když jsem byla malá, přitahovaly mě barvy, látky, vlákna… 

Jak tak vzpomínám, nemohu vynechat drobnosti, o kterých jsem si nedávno četla: když si maminka pro sebe koupila krásné šaty, rozstříhala jsem jí je, abych mohla obléknout své panenky, své kočky, svého psa… Z našich záclon a závěsů jsem vytvářela modely pro sestru a pro mě…A divila jsem se, že maminka nebyla z mých výtvorů nadšená! A dodnes nevím, jestli mi mám litovat toho, jakou jsem nadělala škodu, anebo spíš toho, že se v mých oděvních kolekcích nemohly uchovat všechny látky, které mě obklopovaly a které jsem si tolik přála. 

Vždycky, i když se dotknu jen malinkého kousku látky, cítím, jak ke mně hovoří.

Oči doširoka otevřené poslouchám, cestuji, sním.

Co jiného než hmota nám může připomenout minulé generace?

A co jiného než hmota – později - bude vypovídat o naší přítomnosti? 

Můj vztah k látkám je velice silný a zvláštní, skoro jako kdyby to byli lidé. 

Na jedné mé výstavě, v prostorách UNESCO v Paříži, jsem byla velice překvapená, že návštěvníci v mých dílech viděli moderní zpracování tradičních výšivek svých zemí – mysleli, že jsem z Indie, Turecka, Japonska, Íránu, Řecka…..Myslela jsem, že jsem možná sama, kdo dělá takové směsice. Ale ve skutečnosti jsem vůbec nikam necestovala: podnikla jsem jen jednu cestu: z Bukurešti do Paříže.

V Rumunsku, mé nádherné vlasti, je tradiční vyšívání dosud živé: tam ženy ještě umějí milovat, pracovat, zpívat, vyšívat. Tam jsem se naučila poznat hodnotu a význam tkanin.

V Bukurešti jsem studovala na textilní škole zaměřené na módní tvorbu. 

Ve Francii žiji a pracuji už přes deset let. V mé rodné zemi máme rčení: na první lásku se nikdy nezapomene, a druhá je silnější než první. Je to pravda. Jsem šťastná! Otevřely se mi nové dveře, do jiného světa. Inspiraci nacházím v celé přírodě, ve všech uměních, v kráse a bohatství mých milovaných látek. Nemá žádné meze a dává mi sílu dosáhnout i nejvyšších vrcholů. To je obrovské štěstí. 

Je to veliká výsada, že mohu - pro radost duše a potěšení očí – s tak nádherným materiálem pracovat - vytvářet, malovat, tvarovat, tkát, vyšívat… Pociťuji vždy ohromnou radost, že mohu něco celkem obyčejného, v lásce a respektu k materiálu, proměnit a zdůraznit, abych dosáhla nové krásy. Člověk si myslí, že něco objevuje, vynalézá, ale v textilní praxi (šití, vyšívání, tkaní) už není co objevovat…to by byla jen krásná iluze.A znovu se může objevit tato odvaha, odvaha dělat, vidět, mísit tradiční textilní techniky, a také odvaha přijmout chyby a omyly jako zdroj něčeho nového. 

A tak stálé hledání a tvorba mě přivedly k tomu, že má práce je lehčí. Je to, jako když dítě otevírá dveře, aby poznalo to neznámé, co je za nimi, a pak další a další… a objevuje radosti dosud neznámého. Vše je možné, vše je dovoleno: proč jsem to nezkusil už dřív? A trochu se obávám, že dny jsou příliš krátké, abych uskutečnila všechny své plány a sny.

Ina Georgeta STATESCU  

Potkala jsem Inu Statescu v době, kdy už jsem měla na starosti výrobu ve firmě LORIS AZZARO Couture, a pak jsme po léta spolupracovaly na vytváření oděvních kolekcí…

Jednoho dne jsem vybírala nové dodavatele, a mezi nimi byla jemná, usměvavá žena se zpěvavým přízvukem. Vyndala z tašky malé obrázky, vytvořené z mnoha malých kousků látek a prýmků, a zeptala se, jestli si myslím, že by se z toho dalo něco udělat. Jestli si myslím, že by se z toho dalo něco udělat! Z této nádhery vznikaly róby, které se jmenovaly Ikona, Trojka…jsou inspirovány rodnou zemí Iny Statescu.

Ve svém světě jemných barev, které dávkuje jako alchymista, z malých kousků látek nám tato výjimečná žena vytvořila skutečná umělecká díla. Šaty, které jsou zdobené výšivkami Iny Statescu, by se neměly nosit, ale obdivovat jako obraz, s odstupem a respektem.

Catherine Azzaro